PARTNERSKÉ ZEMĚ 2025
Zvláštní pozornost letos věnujeme hostům z Taiwanu a Estonska, tradičně však přivítáme i zástupce z Polska, Slovenska a České republiky. Včetně letošního vítěze ceny UpBeat Award tak na pódiu vystoupí celkem 15 špičkových interpretů ze světové scény world music, jazzu a alternativy.
TAIWAN
Taiwanská hudba: Cesta rozmanitými zvuky ostrova od tradice po modernitu
Když se v Evropě řekne asijská hudba, většinou se nám vybaví tradiční čínské nástroje, japonská popkultura nebo celosvětově známý fenomén K-pop z Jižní Koreji. Kousek od východoasijského pobřeží však leží Tchaj-wan - malý ostrov, který portugalští objevitelé v 16. století kdysi nazvali Ilha Formosa („Krásný ostrov“) a který dnes ohromuje nejen svými přírodními krásami, ale překvapuje také bohatou a dynamickou hudební scénou. Od starobylých zpěvů původních obyvatel po nejmodernější experimenty v elektronické hudbě, od indie rocku po čínsky zpívaný pop, který dominuje čínsky mluvícímu světu, získává tchajwanská hudba stále větší mezinárodní uznání.
Hudební rozmanitost Taiwanu vychází z jeho komplexní a multikulturní historie. Původní obyvatelé žijí na ostrově již tisíce let a uchovávají duchovní tradice a tradice spojené s přírodou. Vlny čínské migrace, japonská koloniální nadvláda a západní vlivy vytvořily v průběhu času jedinečnou kulturní směs. Dnešní hudebníci v tomto odkazu pokračují - spojují tradiční zvuky s moderní kreativitou a utvářejí tak hudební identitu Taiwanu na globální scéně.
Hudba původních obyvatel: Nejstarší zvuky Taiwanu
Domorodá hudba je jednou z nejstarších a nejsilnějších taiwanských hudebních tradic. Na Taiwanu žije více než 16 skupin původních obyvatel, z nichž každá má svůj vlastní jazyk, zvyky a hudební styl, a nabízí tak bohatou škálu zvuků, které se jinde v Asii vyskytují pouze velmi vzácně.
Příslušníci kmene Paiwan na jihu Taiwanu jsou známí svými ohromujícími vícehlasými vokálními harmoniemi. Jejich a cappella písně, prováděné bez jakýchkoli nástrojů, využívají vrstvení hlasů k vytvoření hluboce působivého zvuku - často jsou přirovnávány ke kostelním sborům. Paiwanské vokální soubory vystupují na hudebních festivalech po Evropě a prostřednictvím písní sdílejí příběhy o své identitě, víře a historii.
Naproti tomu lidé z kmene Amis, kteří žijí převážně na východě Tchaj-wanu, jsou proslulí svými veselými, rytmickými tanečními písněmi. Hudba Amis s jednoduchými a opakujícími se melodiemi je především o účasti a komunitě, a často se tančí ve velkých skupinách. V poslední době někteří hudebníci kombinují vokály Amisů s elektronickými beaty - a vytvářejí tak nový druh hudby, který si zachovává kulturní kořeny a zároveň přijímá moderní prvky. Tyto inovativní kombinace zaujaly mezinárodní publikum, zejména v Evropě a Severní Americe.
Snad nejunikátnějším příkladem je „osmidílná harmonie“ kmene Bunun, vokální technika, která se vyvinula díky jejich zemědělským a loveckým tradicím. Tato vzácná forma polyfonního zpěvu odráží jejich hluboké spojení s přírodou a je vyzdvihována jako jeden z nejoriginálnějších hudebních projevů na světě - často popisována jako „nejbližší prvnímu hlasu lidstva“.
Taiwanská indie scéna: Od místního undergroundu ke globální pozornosti
Taiwanská nezávislá hudební scéna (indie) se v posledním desetiletí rychle rozrostla a získala si zahraniční fanoušky díky odvážnému experimentování a neotřelé kreativitě. Nezávislí hudebníci na Tchaj-wanu se nebojí míchat žánry - rock, jazz, elektroniku, funk - a výsledky jsou často nečekané a fascinující.
Styly jako psychedelický rock a pop inspirovaný retro stylem (často nazývaný „City Pop“) mají ohlas zejména u posluchačů v Evropě a USA. Tyto žánry často obsahují snivé syntezátory, groovy basy a nostalgické melodie - vytvářejí hudbu, která působí zároveň vintage i moderně.
Dalším výrazným stylem je math rock, technicky složitý styl známý svými složitými rytmy a detailní kytarovou prací. Tchajwanské math rockové kapely využívají čistě instrumentální podání k vyjádření emocí a energie, díky čemuž je jejich hudba přístupná i bez textů. Jejich intenzivní živá vystoupení a hudební umění přitahují fanoušky na festivalech po celém světě.
Na Taiwanu se také každoročně koná řada pulzujících hudebních festivalů - například Megaport Festival, Wake Up Festival a Ho-Hai-Yan Rock Festival - na kterých se setkávají místní i zahraniční umělci. Díky těmto akcím se Tchaj-wan stal jedním z klíčových asijských tvůrčích center nezávislé hudby.
Inovace světové hudby: Znovuobjevení tradice
Mnoho taiwanských hudebníků také znovu objevuje použití tradičních čínských nástrojů v moderním kontextu. Nástroje jako erhu (dvoustrunné housle), pipa (loutna) a suona (rákosový roh) se používají společně s elektronickou, rockovou nebo dokonce jazzovou hudbou - výsledkem je zvuk, který je kulturně bohatý a zvukově moderní.
Někteří umělci dokonce zkoušejí spojení různých kultur - kombinují erhu s indickým sitárem nebo suonu s elektronickými tanečními rytmy. Tyto hudební experimenty překonávají hranice žánrů a ukazují kreativitu, která definuje tchajwanskou hudební scénu.
Čínsky zpívaný pop z Taiwanu: Lídr v čínskojazyčném světě
Taiwan je již dlouho vedoucí silou v oblasti čínskojazyčné populární hudby, která je známá svou emocionální hloubkou, melodickou bohatostí a inovacemi. Od balad a rockových hymen až po R&B a elektronickou hudbu - tchajwanští popoví umělci nadále utvářejí hudební krajinu čínsky mluvícího světa.
Jedna z jedinečných předností tchajwanského popu spočívá v tom, jak do moderního písničkářství začleňuje prvky tradiční kultury - například klasické nástroje, poetické obrazy a starobylé melodie. Tato směs vytváří hudbu, která má kořeny v historii a zároveň oslovuje současné publikum v Asii i mimo ni.
Taiwanská hudba: Zvuk, který stojí za prozkoumání
Taiwanská hudba nabízí fascinující cestu napříč kulturami, historií a emocemi. Ať už jde o duchovní hloubku domorodých harmonií, odvážné experimentování indie kapel, kreativitu posouvající hranice světové hudby nebo emotivní vyprávění čínskojazyčného popu - tchajwanská hudební scéna je plná překvapení.
Pro každého, kdo se zajímá o asijskou hudbu mimo mainstream, je Taiwan skrytým klenotem. Tento malý ostrov má velký vliv, má svůj vlastní zvuk a je připraven být slyšen po celém světě
SOBOTA 21/6 18:00
Alšovo náměstí
Musicians’ House staví na autentických kořenech tradiční čínské hudby, které s lehkostí proplétá s popovými melodiemi, rockovým drivem a elektronickými texturami. Vzniká tak žánrově nespoutaný, ale přístupný zvuk – hudba, která překlenuje kulturní i generační rozdíly a nese v sobě sílu identity, naděje i odolnosti.
Na Czech Music Crossroads se zrodí spojení tradiční polyfonie a elektroniky, jaké jinde neuslyšíte. Na jednom pódiu se setkají DJ Dungi Sapor – průkopnice elektronické hudby inspirované domorodou kulturou z Hualienu – a mládežnický pěvecký soubor Taiwu Ballads Troupe, který uchovává tisícileté písně kmene Paiwan. Spojení digitálních beatů a prastarých hlasů nabídne výjimečný zážitek na pomezí duchovna a taneční extáze.
ČTVRTEK 19/6 20:30
Divadelní sál
Toto duo spojuje kouzlo čínského erhu a indického sitáru do jedinečné zvukové krajiny, která je jemná, vrstevnatá a přesahuje hranice žánrů i kontinentů. Jejich koncerty jsou meditativní i výbušné, poetické i technicky brilantní. Po úspěších na festivalech po celém světě a oceněních na Taiwan Golden Melody Awards přinášejí svůj transcendentální mix tradice a inovace také do Ostravy.
ESTONSKO
Estonsko je malá země s pouhými 1,3 milionu obyvatel, kde tradiční hudba a zpěv vždy hrály zásadní roli v kultuře i utváření národní identity.
Jedním z nejvýraznějších projevů této hudební tradice je Estonský pěvecký festival (Laulupidu), který se koná každých pět let v Tallinnu. Tento obrovský sborový svátek pravidelně spojuje přes 30 000 zpěváků a přitahuje až 100 000 diváků. Není to jen hudební událost, ale také silný symbol jednoty, odolnosti a kulturního dědictví národa. Jeho kořeny sahají až do roku 1869 a sehrál klíčovou roli také během tzv. Zpívající revoluce – pokojného hnutí, které v letech 1987–1990 vedlo k obnovení nezávislosti tehdy sovětsky okupovaných pobaltských států.
Navzdory složité historii si Estonci dokázali svou hudební tradici uchovat, rozvíjet a stále ji udržovat. Obdivuhodné je, že tradiční zpěv zůstává oblíbený i mezi mladými lidmi a inspiruje novou generaci hudebníků.
Estonská tradiční hudba je hluboce zakořeněná v krajině a životě místních lidí. Jednou z jejích nejvýraznějších forem je regilaul – starobylý typ runového zpěvu s opakujícím se až hypnotickým charakterem. Tyto písně, předávané ústně po staletí, vyprávějí příběhy o mýtech, práci, lásce i přírodě a odrážejí úzké propojení Estonců s lesy, ročními obdobími i komunitním životem.
Významnou roli při uchovávání tohoto dědictví hraje Estonský folklorní archiv, který shromažďuje přes 1,5 milionu stran rukopisů, téměř 200 000 zvukových záznamů a více než 2000 videokazet a filmů. Archiv ale není jen úložištěm minulosti , je také zdrojem inspirace pro současné umělce, kteří z jeho bohatství vytvářejí nový aktuální obsah.
Dnešní estonští hudebníci znovuobjevují téměř zapomenuté tradice a nebojí se propojit je s moderními žánry od elektroniky přes ambient až po experimentální hudbu. Vytvářejí tak most mezi minulostí a budoucností.
Na festivalu Czech Music Crossroads se představí tři tvůrčí estonské kapely, které se nechávají inspirovat estonským folklorem a dokazují, že tradice může být živá, aktuální a nečekaně moderní.
.jpg)
ČTVRTEK 19/6 19:00
Divadelní sál
Kuula Hetke je meditativní projekt čerpající z melodií a motivů předků. Název znamená „Naslouchej okamžiku“ a právě tak jejich hudba působí - jemně plyne, je zdánlivě nenápadná, přesto hluboce rezonující. Pomocí dvou fléten, hlasů a elektroniky vytváří kapela hudbu, která přenáší posluchače jinam – do míst, která si každý vyloží a užije po svém.
SOBOTA 21/6 23:00
Alšovo náměstí
OOPUS spojuje tradiční a elektronickou taneční hudbu. Estonské dudy a runový zpěv proplétá s acid syntezátory a synchronizovanými světelnými instalacemi, čímž vytváří audiovizuální show nabitou energií i historií. Analogové syntetizátory a archivní zvukové záznamy dodávají folklóru futuristický rozměr.
ČTVRTEK 19/6 17:15
Divadelní sál
Zvuky a příběhy z ostrova Ruhnu jsou téměř etnografickým výzkumem, který posluchače provádí mizejícím kulturním dědictvím malého estonského ostrova. Tradiční houslová hudba a zpěv se zde pojí s vyprávěním o lidech a historii ostrova Ruhnu. Do druhé světové války měl ostrov přibližně 300 obyvatel, kteří po příchodu sovětské armády uprchli do Švédska. Jejich příběhy a tradice tak začaly postupně mizet.
ČESKO
PÁTEK 20/6 19:15
Alšovo náměstí
PÁTEK 20/6 22:45
Alšovo náměstí
PÁTEK 20/6 21:00
Alšovo náměstí
Výjimečné spojení moravského folkloru v podání Horňácké muziky Petra Mičky a nu-jazzového zvuku kapely Lesní zvěř pod vedením Jiřího Hradila. Projekt, který začal jako studiová spolupráce, přerostl v koncertní zážitek, kde se syrové lidové melodie prolínají s elektronikou, jazzem a autorskou invencí. Výsledkem je energická, živelná i dojemná hudba, která bourá žánrové škatulky a přináší nový pohled na to, co všechno může znamenat “tradiční hudba”.
Lesní zvěř je etablovanou stálicí české alternativní scény, jejíž zvuk osciluje mezi nu-jazzem, elektronikou a post-rockovým experimentováním. Kapela je známá pro své detailně vystavěné kompozice, ambientní vrstvení a výrazné dynamické kontrasty. Pod vedením klavíristy Jiřího Hradila (Tata Bojs, Hrubá Hudba) se Lesní zvěř prezentuje jako ansámbl s vytříbeným citem pro improvizaci i promyšlenou dramaturgii.
Zooblasters představují výbušnou fúzi balkánských dechovek, elektro-swingu, reggae, worldbeatu a drum’n’bassu – žánrový mix, který je stejně hravý jako energický. Pod vedením producenta a trumpetisty Mikeyho Blastera se pohybují na pomezí elektronické produkce a živé kapelní synergie. Jejich eklektický zvuk je výsledkem dlouhodobé inspirace světovou hudbou a klubovou scénou, čímž přirozeně oslovují publikum na multižánrových festivalech po celé Evropě.
Zooblasters představují výbušnou fúzi balkánských dechovek, elektro-swingu, reggae, worldbeatu a drum’n’bassu – žánrový mix, který je stejně hravý jako energický. Pod vedením producenta a trumpetisty Mikeyho Blastera se pohybují na pomezí elektronické produkce a živé kapelní synergie. Jejich eklektický zvuk je výsledkem dlouhodobé inspirace světovou hudbou a klubovou scénou, čímž přirozeně oslovují publikum na multižánrových festivalech po celé Evropě.
DALTONISTS (PL)
ČTVRTEK 19/6 18:00
Společenský sál
Experimentální trio pohybující se na pomezí contemporary jazzu, afrobeatu, dubu a klubové hudby. Jejich název – odkaz na barvoslepost – reflektuje fascinaci limity lidského vnímání, které přetvářejí v hudební výhodu. Od vzniku v roce 2021 zazářili na festivalech jako Jazz Jantar, OFF Festival či Next Fest.
SLOVENSKO
SOBOTA 21/6 21:15
Alšovo náměstí
ČTVRTEK 19/6 19:45
Společenský sál
ČTVRTEK 19/6 16:30
Společenský sál
Slovenský ansámbl, který s virtuozitou i nadhledem propojuje tradiční hudbu Balkánu s jazzem, současnou vážnou hudbou i prvky world music. Vznikl z fascinace komplexní rytmikou, dravou energií i emocemi východoevropského folkloru, ale místo pouhé reprodukce sází na autorské aranže a stylovou syntézu.
Unikátní slovenský projekt, který staví na autentické lidové hudbě a nebojí se experimentovat. Pod vedením Ondreje Drugy, známého ze spolupráce s Katarínou Málikovou, kapela propojuje písně ze středního Slovenska a severního Srbska s neotřelými aranžemi, ve kterých zaznívá zpěv, smyčce, klavír, varhany i výjimečný horehronský vícehlas zapsaný na dědictví seznamu UNESCO.
Hudební formace, která mísí folk, jazz, alternativu a prvky world music do osobitého zvuku plného vrstev a emocí. Skupina vznikla kolem zpěváka, skladatele a textaře Michala Blažeje, jehož autorský rukopis je výrazný, poetický a často reflexivní.